|
V polovině osmdesátých let minulého století, se členové židovské náboženské obce rozhodli zřídit si v Liberci svůj vlastní chrám. Nová synagoga byla postavena v ulici Na Skřivanech (dnešní Rumjancevova ulice) podle návrhu vysokoškolského profesora a dvorního rady Karla Königa z Vídně v letech 1887 - 89. Stavbu realizovala liberecká firma Sacher a Gärtner v neorenesančním stylu. Dne 24. září 1889 byl "svatostánek" za přítomnosti radních, vojska a jak evangelických, tak i katolických církevních hodnostářů slavnostně zasvěcen.
Liberecká synagoga na dobové
pohlednici.
|
Synagoga měla z urbanistického hlediska vynikající umístění. Uzavírala průhled od radnice na sever a tvořila zároveň výraznou dominantu v panoramatických pohledech z údolí Jizerského potoka. Architektonicky byla zdůrazněna přední rozšířená část synagogy, nad níž se zvedala osmiboká věž, zakončená na vrcholu bání s lucernou. Hlavní sál měl délku 29,75 m, šířku 15,9 m a jeho výška byla 14 m. Tento hlavní sál byl určen pro 340 mužských členů obce. Naproti vstupu stála na vyvýšeném místě archa úmluvy a kazatelna. V patře se nacházel kromě galerie pro ženy také chór s varhanami a zasedací místnost. Varhany vyrobila firma bratří Riegerů z Krnova podle plánů hudebního ředitele Gustava Albrechta ze Žitavy.
Rabíni:
| 1869 - 1891 |
Salomon Pollak (nar. 1811 v Leipniku, zemřel roku 1895 v Liberci) |
1889 - 1891
|
Dr. Adolf Poznanski (nar. v Rusku, později rabín v Plzni a učitel náboženství ve Vídni, zemřel v roce 1892) |
od roku 1892
|
Dr. Emil Hoffman (nar. 23. 7. 1867 v Kecskemétu - Maďarsko. Rabínu Emilu Hoffmanovi se podařilo v r. 1939 emigrovat do Palestiny, kde se usadil v Tel Avivu. Zemřel 5. 8. 1956 (28. av 5716) v Tel Avivu a je pohřben na tamějším hřbitově Nachalat Jicchak (hrob 2-9-1-1).
|
Osud liberecké synagogy byl zpečetěn za Křišťálové noci v roce 1938, kdy byla nacisty vypálena.
Synagoga v plamenech. Rok 1938 -
Křišťálová noc.
|
Na jejím místě bylo později zřízeno parkoviště a v současnosti je zde postavena nová modlitebna, která je citlivě zakomponována do budovy nové liberecké knihovny - Stavby smíření. Tato modlitebna, též nazývaná "synagoga", byla slavnostně otevřena 9.listopadu roku 2000, tedy symbolicky při 62. výročí jejího vypálení. Tohoto mimořádného aktu se zúčastnili význační představitelé politického, kulturního a duchovního života. Od této doby ji navštívilo také mnoho význačných hostů, jako např. prezident republiky, pan Václav Havel a jiní. Nyní slouží tento objekt k pořádání bohoslužeb, ale i k jiným kulturním akcím, jako jsou různé výstavy obrazů a fotografií, vernisáže k nim, probíhají zde lekce izraelských tanců, přednášky a oslavy různých náboženských svátků, ale i jiným radostným událostem a setkáním. Tato nová modlitebna má trojúhelníkový půdorys, což symbolicky připomíná část Davidovy hvězdy a není to klasická "synagoga", jak ji známe z minulosti. Jedná se o moderně pojatou budovu a je to první stavba tohoto druhu ve střední Evropě, postavená po 2. světové válce.
Torzo tóry, která byla poškozena
při Křišťálové noci - v pozadí
symbolická "Zeď nářků" sestavená
z kamenů původní synagogy.
|
Interiér nové židovské modlitebny - sídla liberecké
židovské obce.
|
Čím je zajímavá tato "synagoga" ? Kromě svého moderního pojetí a jejího spolufinancování národem, který ji zničil, je zde umístěna tóra, která se zachovala ze synagogy původní. Je opálena ohněm a značně zničená, ale výmluvně charakterizuje dobu jejího zničení. Dále se zde nachází symbolická "zeď nářků" , která je postavena z kamenů, které sloužily jako základy synagogy původní. Jako stálá expozice jsou zde vystaveny plány a obrázky tohoto původního svatostánku.
Nová židovská modlitebna jako
"Stavba smíření". Dokončena
v roce 2000.
|
Diplomová práce s rekonstrukcí původní liberecké synagogy.
|
|